Q16 Environmentální výzkum

Koordinátor: Prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta)

Koordinátor za FHS: doc. PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D.

* FHS na progresu Q16 participuje spolu s dalšími institucemi UK. V případě potřeby jednejte primárně s koordinátorem za FHS.

Rada programu:

doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc.

prof. Prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc.

prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc.,

PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph. D.

doc. PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D.

doc. MUDr. Alexander Čelko, CSc.

prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc,

prof. RNDr. Martin Mihaljevič, CSc.

prof. RNDr. Eva Tesařová, CSc.

Klíčoví řešitelé programu:

prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc.

doc. Mgr. Jiří Reif Ph.D.

Ing. Luboš Matějíček, Dr.

doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc.

Mgr. Peter Huszár, Ph.D. 

Mgr. Michal Belda, Ph. D.

prof. MUDr Milena Černá, DrSc.

doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc.

prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc.

prof. PhDr. Kateřina Charvátová, CSc.

Doc. RNDr. Antonín Jančařík, Ph.D.

PhDr. Ivan Rynda

Ing. Michael Bartoš, CSc

doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, PhD.

JUDr. Petra Humlíčková, PhD.

Mgr. Milan Ščasný, Ph.D. 

Ing. Jiří Dlouhý

Anotace programu

Projekt Progres v programu Environmentálního výzkumu navazuje na řešení interdisciplinárního projektu Prvouk. Program navrhovaného projektu odpovídá rámcovým zaměřením a koncepcím výzkumu Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK, Centra pro otázky životního prostředí UK, Katedry sociální a kulturní ekologie, Fakulty humanitních studií UK, Katedry fyziky atmosféry, Matematicko Fyzikální fakulty UK, Katedry práva životního prostředí, Právnické fakulty UK, Centra environmentálního vzdělávání a výchovy Pedagogické Fakulty UK a Katedry hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství 3. Lékařské Fakulty UK. Cílem je koncepční a interdisciplinární studium interakcí biotických a abiotických složek životního prostředí, a to rovněž s přesahem k aspektům ovlivňování prostředí lidskou společností a recipročně vlivu prostředí na lidskou populaci včetně zapojení studia rozhodovacích procesů ovlivňujících tyto interakce. V této souvislosti bude důležitým podtématem zejména antropogenní zátěž životního prostředí. Obecným cílem programu je zvýšení propojení jednotlivých účastnících se environmentálně zaměřených kateder či pracovišť univerzity a tímto způsobem i pokračování zvyšující se úrovně studia problematiky životního prostředí v rámci university. V této souvislosti se předpokládá i rozsáhlá mezinárodní spolupráce s kooperujícími zahraničními pracovišti. Projekt reflektuje aktuální požadavky studia zahrnující nejmodernější přístupy a propojení partnerů z různých podoblastí umožňující extenzifikaci i intenzifikaci dosažených znalostí v oblasti jak základního, orientovaného, tak i aplikovaného výzkumu v rámci UK. Svojí podstatou se jedná o projekt výrazně multidisciplinární, který zahrnuje celou řadu oborů, studující kontexty v rámci komplexního porozumění složek životního prostředí. Tyto obory sestávají z přírodovědných směrů, jako jsou ekologie, chemie životního prostředí, geologie, meteorologie a klimatologie, chemie atmosféry, fyzika, hydrologie a oborů preventivní medicíny a rovněž oborů humanitních a sociálních věd jako jsou sociologie, historie, archeologie, antropologie,  politologie, právní vědy, ekonomie a didaktika. Z tohoto výčtu je patrné unikátní horizontální propojení vědních oblastí týkajících se a postihujících komplexnost studia životního prostředí. Tyto přístupy odpovídají současným moderním trendům v dané problematice, kdy pro správné pochopení funkčnosti a struktury životního prostředí nelze oddělit přírodovědné obory od oborů humanitních a společenských. Interakce oborů s různými metodologickými přístupy umožňuje hlubší pochopení problematiky témat jako jsou biodiversita, antropogenní zátěž, environmentální chování, a to včetně postojů lidské společnosti a nástrojů, kterými lze toto chování regulovat (např. environmentální výchova).

Projekt podobně jako v předcházejícím návrhu bude zahrnovat kombinaci současných přístupů a metodik založených na technologicky pokročilých instrumentacích a sofistikovaných statistických postupech aplikovaných na studium chování biotických a abiotických složek ekosystémů a jejich interakcí s lidskou společností studovanou řadou moderních postupů včetně pokročilých metod matematického modelování, data mining komplexních dat, tvorby a implementace různých scénářů vývoje společnosti a dalších pokročilých metod na straně humanitních věd. Klíčové obory studia tedy budou sestávat z následujících témat: interakce hlavních abiotických a biotických složek životního prostředí; kontaminace a dekontaminace životního prostředí; studium a identifikace rizikových faktorů, jejich vliv na životní prostředí a na zdravotní stav skupin populace; globální i regionální modely klimatu a dalších klíčových parametrů zemského ekosystému; environmentálně významné formy spotřeby; látkový a energetický metabolismus ekonomiky a jeho environmentální a společenské aspekty; modernizační procesy industriálního období a jejich vztah k životnímu prostředí; vymezení environmentálně bezpečného sociálně ekonomického prostoru prostřednictvím planetárních mezí a stanovení potřebných indikátorů; popis a komparace právních úprav a návrh právních řešení těchto problémů; proces vnímání environmentálních problémů společnosti a možné nástroje jejího ovlivnění; environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Všechny tyto aspekty reflektují současné trendy a problémy v oblasti životního prostředí včetně globálních změn.

Výstupy projektu budou sestávat z publikovaných vědeckých studií v rámci zmíněných problematik, které prohloubí poznání ve zmíněných oblastech životního prostředí a které budou využitelné pro rozvoj environmentálních technologií, koncepčního rozhodování z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví, k přípravě legislativních podkladů v oblasti životního prostředí, ochrany biodiversity a environmentálního vzdělávání a osvěty.