Open Access

Definice pojmů

Open Science

Otevřená věda je zastřešující kombinace různých principů a postupů, která má zesilovat transparentnost, spolupráci a otevřenost vědeckého výzkumu

principy open science jsou součástí strategií mezinárodních organizací, oficiálních metodických materiálů, a tvoří tak samozřejmý rámec při hodnocení vědy

fakulty přejímají různé postupy open science se zřetelem na vlastní misi a výzkumné poslání

nejrozšířenější jsou nyní politiky k recenzovaným vědeckým publikacím (open access) a výzkumným datům (open data)

Open Access

Otevřený přístup je publikačním modelem, který usiluje o okamžitý, bezplatný, trvalý a svobodný online přístup k výsledkům vědeckého výzkumu

okamžitý = nejpozději v moment publikování, tedy bez časového embarga

bezplatný = pro koncového uživatele, náklady se tudíž přesouvají na začátek publikačního řetězce

trvalý = dlouhodobý přístup skrze archivaci výsledku, například v repozitáři

svobodný = zajištění veřejné licence, umožňující legální opětovné využití

OA časopisy mají logo s otevřeným zámkem, vhodné otevřené periodikum lze zvolit v databázi Directory of Open Access Journals (DOAJ) nebo interaktivně na stránkách fakultní knihovny

otevřené publikování se týká nejen periodik, nýbrž i kapitol nebo monografií

Article Processing Charge

APC, tedy poplatek za zpracování článku, je platba, která se hradí vydavateli OA časopisu za otevřený model publikování

jestliže náklady na OA nenesou koncoví uživatelé (čtenáři, knihovny), jdou za autory a jejich institucemi, kteří poplatek hradí

databáze DOAJ uvádí, jaká je výše APC jednotlivých časopisů: některé jsou bezplatné, jiné vyžadují platbu ve výši až několika tisíc $ nebo €

uhrazení části nebo celé výše APC umožňují takzvané tokeny (vouchery), které mohou uplatnit korespondenční autoři fakulty na základě transformačních smluv

Modely OA publikování

Otevřeného přístupu lze dosáhnout několika způsoby:

Green OA

článek je neotevřeně publikován v časopise, který zveřejňuje obsah tradičně skrze předplatné, zároveň však autor zajišťuje zveřejnění textu v otevřeném repozitáři

zelená cesta je pro autory a jejich instituce bezplatná

vydavatel stanovuje podmínky tohoto sekundárního publikování: může uvalit dočasné embargo nebo povolit zveřejnění rukopisu po recenzním řízení (postprint/accepted version), a nikoli finální vydavatelské verze (published version)

podmínky je nutné kontrolovat ve smlouvě s vydavatelem: License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement, případně v databázi DOAJ nebo registru Open Policy Finder

Gold OA

článek je otevřeně publikován v časopise, přístupnost zajišťuje vydavatel

zlatá cesta je placená, autoři a/nebo jejich instituce hradí APC podle výše uvedené na webu vydavatele, a poté v příslušné smlouvě

vydavatel nemůže uvalit embargo na zveřejnění, ani znemožnit otevřený přístup k vydavatelské verzi

vzhledem k praxi takzvaného predátorského publikování je žádoucí prověřit prestiž a úroveň časopisu, případně oslovit fakultní kontakty s žádostí o konzultaci

některé zlaté časopisy uplatňují hybridní metodu: nabízí otevřenost skrze APC, při odmítnutí je však článek dále dostupný, a to tradičně neotevřeně skrze předplatné

Diamond OA

článek ve vydavatelské verzi je otevřeně publikován v časopise, přístupnost zajišťuje vydavatel

diamantová cesta je bezplatná jak pro čtenáře, tak pro autory a jejich instituce

seznam seriózních diamantových časopisů je k dispozici například zde

Centrum pro podporu Open Science uvádí jednotlivé kroky pro zájemce o zelené a zlaté publikování (diamantové podřazuje coby specifický typ pod zlatou cestu).

Financování a slevy na OA publikování

náklady na zelenou cestu se rovnají provozu repozitářů, které může hradit univerzita či jiná výzkumná organizace, potažmo mezinárodní konsorcia a grantové tituly

zlatou cestu financují APC, hrazené obvykle autory a jejich institucemi

diamantovou cestu financují akademické společnosti, vládní dotace i samotní vydavatelé, zejména ti univerzitní

Poplatky za OA jsou obvykle uznatelnými náklady v projektových rozpočtech, což je potřeba započítat již v návrhu rozpočtu projektového záměru. Na základě takzvaných transformačních smluv v rámci národního konsorcia CzechELib jsou poskytovány výrazné slevy či tokeny na OA publikování. Podmínky jsou následující:

zažádat mohou pouze korespondenční autoři Univerzity Karlovy (uvádí institucionální afiliaci v textu a při komunikaci s časopisem využívají fakultní e-mail)

o token se žádá až po přijetí článku vydavatelem, nelze je dopředu rezervovat

u některých vydavatelů (Taylor & Francis) je každoročně podpořen omezený počet tokenů, pravidelně vyčerpaných několik měsíců před koncem roku, u těchto vydavatelů jsou zároveň doplňková bibliometrická pravidla pro přidělování

aktuální stav počtu dostupných tokenů a všech podmínek eviduje Centrum pro podporu Open Science, kam se lze rovněž obrátit se žádostmi

Právní a licenční aspekty OA publikování

Jak uvádí a podrobně popisuje Národní platforma Open Science, regulační rámec otevřené vědy v České republice vychází z evropských legislativních aktů a dokumentů. Doporučení Evropské komise se propsalo do vládou schváleného strategického dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+.

Právním nástrojem k zajištění otevřeného přístupu jsou zejména takzvané veřejné licence. Ty umožňují, aby mohl každý dílo užít za předem stanovených podmínek, není tak potřeba uzavírat s autorem individuální licenční smlouvu.

O užití konkrétní licence může rozhodovat více aktérů publikačního procesu:

autor: náleží mu autorská práva osobnostní (práva vážící se k osobě autora, tedy právo na autorství), v některých případech i autorská práva majetková (právo dílo užít a udělit k jeho užití licenci další osobě)

spoluautor: u spoluautorství musí k nakládání s dílem – včetně opatření díla licencí – udělit souhlas každý z příslušných autorů na základě principu jednomyslnosti

zaměstnavatel: pakliže zaměstnanec vytvořil dílo v rámci plnění pracovních povinností, vykonává autorská práva majetková zaměstnavatel, který je tím, kdo může rozhodovat o licencí (autor si ponechává autorská práva osobnostní)

vydavatel: o autorských právech majetkových může rozhodovat i vydavatel, pokud mu byla udělena takzvaná výhradní licence, která v některých případech zamezuje užívání díla i samotného autorovi

poskytovatel financí: projektové publikace mohou obsahovat povinnost poskytovatele publikovat výstupy pod konkrétní licencí

aplikaci všech těchto zásad do českého právního řádu – zejména složitější převody práv ve vztahu k vydavateli – řeší právní podpora Centra pro podporu Open Science.

Soubor veřejných licencí se nazývá Creative Commons (CC). Autor nebo jiný aktér nabízí jejich prostřednictvím potenciálním uživatelům licenční smlouvu, poskytne tak některá svá práva k dílu a jiná si vyhrazuje.

Licence CC obsahuje více licenčních prvků:

právo dílo šířit (sdílí všechny CC licence)

právo dílo upravovat (pozměňování či doplňování díla, např. překlad)

uvést původ (sdílí všechny CC licence)

zachovat licenci (pokud je dílo pozměněno či doplněno, je povinnost výsledek vystavit pod touže licencí)

neužívat dílo komerčně (ze šíření díla nesmí plynout žádný finanční zisk)

nezpracovávat (dílo se nesmí pozměňovat či doplňovat)

CC BY: Uveďte původ (varianta maximální otevřenosti, opravňuje ostatní k šíření, upravování, vylepšování a vytváření dalších děl na základě tohoto díla, a to i komerčně, pod podmínkou, že bude uveden autor původního díla)

CC BY-SA: Uveďte původ – Zachovejte licenci

CC BY-ND: Uveďte původ – Nezpracovávejte

CC BY-NC: Uveďte původ – Neužívejte komerčně

CC BY-NC-SA: Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Zachovejte licenci

CC BY-NC-ND: Uveďte autora – Neužívejte dílo komerčně – Nezpracovávejte (restriktivní varianta, opravňuje k bezúplatnému sdílení, zpracování či komerční využití obsahu se vylučuje)

Predátorské publikování

S rozvojem OA publikování se objevilo množství pochybných vydavatelství. Takzvaní predátoři profitují na APC, aniž by dodržovaly zavedené standardy publikační činnosti:

nekvalitní a neúměrně krátké recenzní řízení

netransparentně zveřejněná redakční rada

klamavé metriky nebo zfalšované indikátory kvality

Predátorská praxe se po roce 2010 začala z jedné strany osvětově přibližovat, z té druhé se však značně rozšířila (aktuálně se jedná o časopisy, monografie i konference), a dala tak vzniknout mnoha reputačním problémům u konkrétních akademiků. V českém prostředí vznikla iniciativa Stop Predatory Practices, existuje množství manuálů a doporučení, jak identifikovat predátorské vydavatele a jejich postupy.

Vzhledem k závažnosti problematiky je důrazně doporučeno se obrátit na fakultní a univerzitní kontakty v případě jakýchkoli pochyb.