Datová sada výzkumných projektů má svůj specifický životní cyklus.

• Vznik dat: sběr dat a jejich uložení, generování části metadat

• Zpracování dat: digitalizace, validace, anonymizace a uložení dat, generování dalších metadat

• Analýza dat: interpretace a analýza dat, příprava publikace

• Ochrana dat: zálohování, migrace formátů, dokumentace

• Sdílení dat: řízení přístupu, copyright a licence

• Opakované využití dat: nový výzkum, partnerství, výuka a vzdělávání

Základní tipy při organizaci dat:

• při pojmenování souborů neopomeňte datum (YYYYMMDD), vyhněte se speciálním znakům (! @ # & % * $), uveďte iniciály účastníků výzkumu, u anonymních respondentů unikátní kód

• u tabulkových dat popisujte sloupce na jednom řádku (počínaje A1), pojmenujte a popište každý sheet, naopak nepoužívejte barvy pro přenos informace a nespojujte buňky

Data se liší podle kategorie a zvolené přístupnosti:

• veřejná data: zpřístupněna komukoliv bez omezení

• interní data: určena pouze pro vnitřní potřebu volně vymezené skupiny osob (korespondence, zápisy z jednání, vnitřní regulace a předpisy)

• diskrétní data: určena výhradně pro vnitřní potřebu přesně vymezené skupiny osob, vyžadují regulaci nebo ochranu, a to ze zákona (GDPR) nebo na základě smlouvy/licence (ekonomické a personální údaje osobní povahy, čísla identifikačních průkazů, rodná čísla)

• citlivá data: určena striktně pro vnitřní potřebu přesně vymezené skupiny osob, vyžadují regulaci nebo obzvláštní ochranu, a to ze zákona či na základě smlouvy/licence (zdravotní data, osobní údaje odhalující rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, biometrické údaje zpracovávané za účelem identifikace člověka)

• otevřená data: přístup bývá zpravidla realizován prostřednictvím elektronických datových repozitářů, data musí být zpřístupněna ve formě, která umožní další využití z hlediska technického i právního; přístup, využití, reprodukce a šíření dat musí být bezplatné

• přístup s embargem: správce dat uvede v repozitáři datum, od kdy se datová sada zpřístupní veřejnosti

• přístup s omezením: správce dat určuje podmínky, za kterých udělí přístup k datovým sadám v repozitáři; správce dat si za udělení přístupu nesmí účtovat poplatky

• uzavřený přístup: z důvodu obchodního tajemství nebo ochrany duševního vlastnictví; uzavřená data mohou být uložena v repozitáři, aniž by do něj byl přístup

Doporučuje se zejména, aby přístup k datům naplňoval takzvané principy FAIR:

• nalezitelnost (to be findable): zajištění strojově čitelných metadat s identifikátorem (DOI)

• dostupnost (to be accessible): zajištění otevřeného přístupu, ideálně skrze repozitář

• interoperabilita (to be interoperable): uplatnit standardizované výrazy k popisu dat

• opětovná využitelnost (to be reusable): zajistit vhodnou licenci výzkumných dat

Žádný z principů FAIR nevynucuje, aby byla data otevřená nebo zdarma, požaduje stanovení jasných a transparentních podmínek možného přístupu a opětovného využití dat. FAIR data tedy nemusí být otevřená, musí pouze mít přidělenou licenci.

Principy, aplikované na oborové standardy, následují zásadu: As open as possible, as closed as necessary.

Dokument, který shrnuje jednotlivé fáze správy výzkumných dat během projektu i po jeho skončení.

• Co obsahuje DMP?

• Administrativní údaje (název, výzkumný tým, poskytovatel, abstrakt)

• Sběr dat (metody, formáty, objemy, software)

• Organizace dat (kontrola kvality, dokumentace, identifikátory)

• Ukládání dat (zabezpečení, přístupy, zálohování)

• Zveřejnění dat (metadata, licence, embargo)

• Etické a právní otázky výzkumných dat

• Náklady na správu výzkumných dat (APC poplatky, projektový Data Steward, věcné náklady)

• Jak vytvořit DMP?

• dokument lze vytvářet v klasickém textovém editoru, dokonce i napsat ručně na papír

• doporučuje se nicméně uplatnit online nástroje, které navigují pomocí předpřipravených otázek, a tím zkracují celé úsilí

• FAIR Wizard CUNI: nástroj usnadňující tvorbu DMP, zprostředkovávaný pro zaměstnance a studenty Univerzity Karlovy

• nástroj prochází jednotlivé okruhy správy výzkumných dat pomocí stromových dotazníků

• univerzitní Centrum pro podporu Open Science zpracovalo rozsáhlý a krokový návod pro seznámení s nástrojem, fakultní podpora pak připravila cvičný vzor konkrétního DMP

• Proč vytvořit DMP?

• vyžadují jej v určité (nikoli jednotné) formě mnozí interní i externí poskytovatelé finanční podpory: GA ČR, TA ČR, Horizon 2020, Horizon Europe, PRIMUS, OP JAK, program EXCELES

• DMP může mít i praktický užitek: pomáhá předvídat potenciální problémy, snižuje riziko ztráty dat, usnadňuje jejich sdílení, a tím i kontinuitu dlouhodobého výzkumu

• na obecné úrovni má datová politika tvořit standardy „dobré vědecké praxe“, krom jiného posílit replikovatelnost nebo integritu výzkumu

Online platforma pro ukládání, zveřejňování a uchovávání dat, souvisejících metadat a dokumentace.

• obecné repozitáře zveřejňují data z jakéhokoli vědecké oblasti

• oborové repozitáře jsou preferované

• institucionální repozitář se na úrovni Univerzity Karlovy aktuálně připravuje

Volba vhodného repozitáře záleží na typu dat. Důvěryhodné repozitáře se poznají podle toho, že poskytují otevřený přístup, přiřazují trvalé identifikátory, používají standardizovaná a strojová metadata, datovým sadám umožňují přidělovat licence a mají certifikaci.

• Zenodo: obecný repozítář, vytvořený platformou OpenAIRE a společností CERN, umožňuje vkládat soubory do velikosti 50 GB (maximálně 100 souborů)

• Národní datový repozitář: obecný repozitář, provozovaný sdružením CESNET, pilotní režim

• Harvard Dataverse: obecný repozitář, provozovaný Harvardovou univerzitou, umožňuje vkládat soubory do velikosti 1 TB

• Český sociálněvědní datový archiv: oborový repozitář, provozovaný Sociologickým ústavem AV ČR, nemá stanovenou maximální velikost souborů

• LINDAT/CLARIAH-CZ: oborový repozitář pro lingvistická data a nástroje, zpravovaný Ústavem formální a aplikované lingvistiky MFF UK, nemá stanovenou maximální velikost souborů

• Re3data.org: registr nabízí přehled existujících mezinárodních datových repozitářů

• OpenDOAR: databáze otevřených repozitářů

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků definuje výzkumná data v § 2 odst. 2 písm. o:

„informace, s výjimkou vědeckých publikací, v elektronické podobě, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu výzkumu nebo vývoje a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu nebo vývoje nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu nebo vývoje“.

Pro účely poskytování finanční podpory dle předmětného zákona se tedy výzkumnými daty rozumí data v digitální podobě. Univerzitní Centrum pro podporu Open Science v obecné rovině vnímá výzkumná data šířeji, tedy včetně těch nedigitálních.

Zákon č. 130/2002 Sb. byl v roce 2022 novelizován (č. 241/2022 Sb.) v úsilí implementovat do českého práva Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024, Otevřená data a opakované použití informací veřejného sektoru.

Novela stanoví povinnost, a to u projektů podpořených z veřejných prostředků, zveřejnit informace o způsobu správy výzkumných dat. Dále ukládá:

• dle § 9 odst. 1 písm. l: „vedení záznamů o výzkumných datech, známé rovněž jako ´data management plan´, je základním předpokladem pro efektivní nakládání s výzkumnými daty v průběhu vědeckého projektu“

• ustanovení ukládá obecnou povinnost zahrnout do smlouvy o poskytnutí podpory část, v níž bude upraven způsob správy výzkumných dat příjemcem

• dle § 9 odst. 1 písm. m: „informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a výzkumných dat (…) v souladu se zásadou, že výsledky výzkumu a výzkumná data nejsou zveřejňovány pouze v odůvodněných případech“

• odůvodněné případy mohou zahrnovat například data třetích stran, citlivé údaje o účastnících výzkumu s lidskými subjekty nebo obchodní tajemství

• dle § 12 odst. 1: „Podporu lze poskytnout pouze za podmínky zveřejnění pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a o jejich výsledcích a výzkumných datech prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací“

• podle stanoviska Univerzitního Centra pro podporu Open Science odstavec zakládá povinnost publikovat v IS VaVaI informace o výzkumných datech, „jejich metadata, nikoli data samotná“

• dle § 12 odst. 3: „Příjemce nezveřejní informace o výzkumných datech, jejichž zveřejněním by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby“

• příjemce má v těchto případech povinnost nejméně jednou za rok po dobu pěti let od ukončení poskytování podpory přezkoumat, zda důvody pro nezveřejnění trvají

• dle nově vloženého § 12a odst. 1 má příjemce povinnost bezplatně poskytnout výzkumná data na základě žádosti, která „nejsou chráněna podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti”

• § 12a odst. 2: „Příjemce může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy by jím došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce“

• datové povinnosti dle § 12a se nevztahují na projekty vyhlášené či podpořené před 1. 9. 2022

Pro výzkumná data neexistuje jednotný systém právní ochrany. Jejich detailnější přehled poskytuje Centrum pro podporu Open Science.

Ochrana dat propojuje několik oblastí, u kterých se předpokládá vzájemný dialog.

Základem je vyhodnocení několika otázek:

• Bude potřeba informovaný souhlas subjektů?

• Existují bariéry pro zpřístupnění dat jiným výzkumníkům?

• Jak bude nakládáno s diskrétními a citlivými data, aby se zajistilo, že jsou bezpečně uloženy?

• Kdo bude data ukládat a kdo k nim bude mít v průběhu projektu přístup?

• Jak dlouho po skončení projektu budou data uchovávána?

Právní konzultace poskytují příslušné kontakty v rámci Centra pro podporu Open Science, případně Centra pro přenos poznatků a technologií. Etické posouzení má v gesci fakultní Komise pro etiku ve výzkumu. Oddělení informačních technologií zajišťuje řešení vhodných síťových a cloudových uložišť.

Komise pro etiku ve výzkumu byla na FHS UK zřízení Opatřením děkana č. 10/2018, Statut Komise pro etiku ve výzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, a to v návaznosti na celouniverzitní Opatření rektora č. 74/2017, Statut Komise pro etiku ve výzkumu Univerzity Karlovy. Postup pro fakultní přijímání žádosti o etické posouzení upravuje Čl. 5 příslušného Opatření děkana.

Fakultní Komise dále poskytuje v součinnosti s Hlavní spisovnou FHS UK možnost uložit citlivé údaje, originály podepsaných informovaných souhlasů a výzkumná data na jejich zajištěném pracovišti.

Mezi další (méně doporučené) typy uložišť patří například:

• přenosná média (flash disky, paměťové karty, CD)

• lokální disky (počítače, notebooky)

• síťová uložiště provozovaná na infrastruktuře UK (OneDrive)

• cloudová úložiště provozovaná externími subjekty mimo infrastrukturu UK (Sharepoint)

Varianty fakultních uložišť a jejich vhodné užití naznačuje tabulka níže:

V případě jakýchkoli dotazů lze kontaktovat fakultní i univerzitní podporu.

FHS UK

• Martin Mišúr: Data Steward,

• Miriam Vojtíšková: fakultní koordinátorka Open Science,

• Tomáš Renner: tajemník Komise pro etiku ve výzkumu,

• Roman Sukdolák: správce Hlavní spisovny FHS UK,

• Alena Matuszková: ředitelka fakultní knihovny,

UK

• konzultace v souvislosti s autorskoprávní problematikou,

• pověřenkyně pro ochranu osobních údajů,

• komercializace a duševní vlastnictví,

• technická (ICT) podpora,

• Ústav výpočetní techniky,

• Centrum pro podporu Open Science,

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků

Zákon č. 241/2022 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024, Otevřená data a opakované použití informací veřejného sektoru

Opatření děkana č. 10/2018, Statut Komise pro etiku ve výzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy

Opatření rektora č. 74/2017, Statut Komise pro etiku ve výzkumu Univerzity Karlovy

Centrum pro podporu Open Science

FAIR Wizard CUNI

How to make your data FAIR

GA ČR a otevřená věda

Jak bezpečně nakládat s daty