Předmět a výstup hodnocení

Předmětem hodnocení je (1) kvalita jednotlivých oborů pěstovaných na UK. Vedle toho se bude hodnotit (2) kvalita tvůrčí činnosti na jednotlivých součástech univerzity.

Výstupem hodnocení budou tedy:

(1) Zpráva hodnotící kvalitu jednotlivých oborů a to napříč jednotlivými součástmi UK, kde se obor pěstuje. Východiskem hodnocení je srovnání úrovně posuzovaného oboru s úrovní téhož oboru pěstovaného na tzv. „referenčních pracovištích“, tzn. významných evropských univerzitách, které svou velikostí, profilem a skladbou pěstovaných oborů odpovídají UK. V tomto srovnání se přitom posuzuje množství „mezinárodně viditelných osob“, poměr celkového počtu výsledků vůči celkovému počtu osob v daném oboru činných, podíl vynikajících výsledků (dle bibliometrie: první dva kvartily, dle peer review: dvě nejvyšší známky hodnocení) na celkovém počtu výsledků za obor, míra problematických (níže hodnocených) vědeckých výsledků a aktivit.

(2) Zprávu hodnotící kvalitu tvůrčí činnosti na té které součásti UK. Zde je hodnoceno poměrné zastoupení nejlépe (známkou A) hodnocených oborů na součásti dle počtu akademických pracovníků v daných oborech působících – tj. sleduje se, jaké procento pracovníků součásti vykonává svou vědeckou činnost v oborech, které byly v hodnocení oborů (1) hodnoceny jako A, přičemž čím vyšší toto procento je, tím lepší hodnocení z něj plyne. Dále se posuzuje úspěšnost součásti v mezinárodních grantových soutěžích (ERC apod.) a národních grantech (GAČR, TAČR aj.), systém podpory vědy, zapojení do mezinárodní vědecké spolupráce apod. Výsledky součásti v těchto kategoriích jsou opět porovnávány s příslušnými referenčními pracovišti.

Nástroje a data hodnocení

1) Každá součást UK vypracovává sebehodnotící zprávu, v níž shrnuje svou vizi a cíle v oblasti tvůrčí činnosti, vědní politiku, návaznost vědecké činnosti na činnost vzdělávací, záměry dalšího rozvoje, silné a slabé stránky v oblasti tvůrčí činnosti apod.

2) Bibliometrická data.

3) Záznamy a statistické údaje o tvůrčí činnosti. Tj. seznamy osob podílejících se na tvůrčí činnosti v jednotlivých oborech, počty výsledků podle jednotlivých oborů, granty, projekty, patenty, studijní programy s počty studentů/absolventů aj.

3) Posouzení vybraných výsledků tvůrčí činnosti prostřednictvím peer review.

4) Návštěva na místě (za účelem případného vyjasnění či doplnění některých údajů).

Organizace hodnocení

Základními organizačními jednotkami, které budou hodnocení provádět, jsou: (1) Rada hodnocení tvůrčí činnosti; (2) oborové hodnotící panely; a (3) posuzovatelé. Jejich členy jsou ve všech případech předně zahraniční odborníci.

(1) Rada hodnocení tvůrčí činnosti

Je nejvyšší organizační jednotkou procesu hodnocení. V počáteční fázi hodnocení je zodpovědná za stanovení odborných parametrů. Tyto odborné parametry určují zejména rozsah a distribuci hodnocení prostřednictvím peer review. Aktuálně je Opatřením rektora č. 61/2018 stanoveno, že maximální počet výsledků, které budou za celu univerzitu dohromady posouzeny prostřednictvím peer review, je 2500. Rada určí hodnotu vstupních parametrů, na jejichž základě bude tento celkový počet rozdělen mezi jednotlivé obory a součásti. Dále Rada stanoví výčet a náležitosti využití referenčních pracovišť při hodnocení a další parametry.

Vedle toho je Rada zodpovědná za dohled nad průběhem hodnocení, dodržování jeho pravidel a organizace, rozhodování sporných záležitostí a především posouzení odborné úrovně jednotlivých součástí UK (v součinnosti s předsedy oborových panelů a s využitím případných návštěvy na místě). Na základě podkladů od oborových panelů vypracovává závěrečnou hodnotící zprávu, kterou postupuje rektorovi.

(2) Oborové hodnotící panely

Pro každou z vědních oblastí rozvíjených na UK je ustaven jeden oborový panel. Ty jsou celkem čtyři: (a) humanitní – HUM; (b) společenskovědní – SOC; (c) přírodovědecký – SCI; a (d) medicínsko-lékařský – MED. Hlavní zodpovědností oborových panelů je zajištění průběhu a příprava výstupu peer review. Výsledky nominované do peer review součástmi UK tedy panely přidělují jednotlivým posuzovatelům. Na základě dodaných recenzních posudků a dalších dat (viz výše) provádějí panely posouzení kvality jednotlivých oborů pěstovaných na Univerzitě Karlově (bod 1 výstupu hodnocení výše). Za tímto účelem též vykonávají návštěvy na místě jednotlivých součástí, je-li to kvůli posouzení třeba. Výstupy hodnocení postupují panely Radě.

Členy panelů jsou primárně zahraniční odborníci, kteří budou jmenováni rektorem na návrh Rady pro hodnocení tvůrčí činnosti, která navrhované vybírá (mj.) ze seznamu nominací předložených jednotlivými součástmi.

Ustavení oborových panelů proběhne v období od 11. 4. do 26. 6. 2019.

Proces peer-review, který budou panely koordinovat, bude probíhat v období od 25. 7. 2019 do 16. 1. 2020. (Předpokládá se, že panely budou shánět posuzovatele ještě před tímto obdobím, nejpozději od 26. 6. 2019, od kteréhožto data by měly být již v úplnosti ustaveny.)

Od 16. 1. do 13. 5. 2020 budou panely vykonávat návštěvy na místě a vypracovávat zprávu o hodnocení vědních oblastí a oborů.

Počítá se s tím, že každý panel bude mít 16-20 členů. Činnost panelů bude probíhat z větší části distančně prostřednictvím elektronického systému. Patrně celkem dvakrát až třikrát se jednotlivé panely sejdou v Praze. Za práci člena panelu bude vyplácena odměna 500 Eur/den v rozsahu 5-15 dní. Cestovní náklady budou rovněž hrazeny. Člen panelu bude mít uzavřenou smlouvu s UK.

(3) Posuzovatelé

Zahraniční odborníci vybraní jako posuzovatelé budou mít za úkol vypracování odborných posudků na přidělené vědecké výsledky. Každý posuzovatel bude hodnotit nejvýše 10-20 prací podle jejich rozsahu. Dle předběžného vyjádření rektorátu bude každý posuzovatel odměněn vy výši 10 - 100 Eur za jeden posudek (patrně podle rozsahu posuzované publikace). Náplň činnosti posuzovatele se tedy nijak zvlášť neliší od činnosti odborného recenzenta v rámci vědeckého časopisu/nakladatelství, kterou většina akademiků beztak vykonává. Pochopitelně s tím rozdílem, že zde nebude úlohou recenzenta (ne)doporučit text k vydání (případně navrhnout úpravy a změny), nýbrž text zhodnotit co do jeho originality, významu, odborné správnosti atp.

Každý posuzovatel bude mít k dispozici pouze ty práce, které sám hodnotí, a vůči autorům posuzovaných výsledků nesmí být ve střetu zájmů.

Činnost posuzovatelů bude probíhat v období od 25. 7. 2019 do 16. 1. 2020.

Harmonogram

1. 3. 2019 – 16. 1. 2020. Příprava vlastní hodnotící zprávy.

1. 3. – 26. 6. 2019. Zařazení osob do oborů.

11. 4. – 26. 6. 2019. Výběr výsledků do peer review a návrh posuzovatelů.

26. 6. – 25. 7. 2019. Kontrola dat.

25. 7. 2019 – 16. 1. 2020. Probíhá peer review a bibliometrie.

16. 1. – 13. 5. 2020. (Případná) návštěva na místě ze strany panelu: posouzení oborů a oblastí.

13. 5. – 17. 6. 2020. Vyjádření součástí ke zprávě panelu.

17. 6. – 16. 10. 2020. (Případná) návštěva na místě ze strany Rady: posouzení fakulty.

16. 10. – 14. 11. 2020. Vyjádření součástí ke zprávě Rady.

22. 12. 2020. Rada předává závěrečnou zprávu rektorovi.