Vnitřní hodnocení VaV UK ****************************************************************************************** * Strategie hodnocení tvůrčí činnosti na Univerzitě Karlově ****************************************************************************************** Univerzita Karlova v současné době buduje a zavádí systém vnitřního hodnocení tvůrčí činno návrhu systému vnitřního hodnocení tvůrčí činnosti na UK pojmenovává Opatření rektora č. 4 "https://www.cuni.cz/UK-8794-version1-or_2018_44.pdf"] . Cílem hodnocení je prostřednictvím národního a mezinárodního srovnání získat správné a ově o kvalitě tvůrčí činnosti na univerzitě a na jejich základě doporučení pro její další rozv zabezpečení kvality oborů rozvíjených na univerzitě srovnatelné s kvalitami předních evrop škol a dalších výzkumných institucí, a k jejímu dalšímu zlepšování. Hodnotí se výstupy tvůrčí činnosti za stanovené období 3-5 let. V aktuální fázi hodnocení mezi lety 2014-2018. *========================================================================================= * Předmět a výstup hodnocení *========================================================================================= Předmětem hodnocení je (1) kvalita jednotlivých oborů pěstovaných na UK. Vedle toho se bud kvalita tvůrčí činnosti na jednotlivých součástech univerzity. Výstupem hodnocení budou tedy: (1) Zpráva hodnotící kvalitu jednotlivých oborů a to napříč jednotlivými součástmi UK, kde Východiskem hodnocení je srovnání úrovně posuzovaného oboru s úrovní téhož oboru pěstované „referenčních pracovištích“, tzn. významných evropských univerzitách, které svou velikostí a skladbou pěstovaných oborů odpovídají UK. V tomto srovnání se přitom posuzuje množství „ viditelných osob“, poměr celkového počtu výsledků vůči celkovému počtu osob v daném oboru podíl vynikajících výsledků (dle bibliometrie: první dva kvartily, dle peer review: dvě ne hodnocení) na celkovém počtu výsledků za obor, míra problematických (níže hodnocených) věd aktivit. (2) Zprávu hodnotící kvalitu tvůrčí činnosti na té které součásti UK. Zde je hodnoceno pom nejlépe (známkou A) hodnocených oborů na součásti dle počtu akademických pracovníků v daný působících – tj. sleduje se, jaké procento pracovníků součásti vykonává svou vědeckou činn které byly v hodnocení oborů (1) hodnoceny jako A, přičemž čím vyšší toto procento je, tím z něj plyne. Dále se posuzuje úspěšnost součásti v mezinárodních grantových soutěžích (ERC národních grantech (GAČR, TAČR aj.), systém podpory vědy, zapojení do mezinárodní vědecké Výsledky součásti v těchto kategoriích jsou opět porovnávány s příslušnými referenčními pr *========================================================================================= * Nástroje a data hodnocení *========================================================================================= 1) Každá součást UK vypracovává sebehodnotící zprávu, v níž shrnuje svou vizi a cíle v obl činnosti, vědní politiku, návaznost vědecké činnosti na činnost vzdělávací, záměry dalšího slabé stránky v oblasti tvůrčí činnosti apod. 2) Bibliometrická data. 3) Záznamy a statistické údaje o tvůrčí činnosti. Tj. seznamy osob podílejících se na tvůr jednotlivých oborech, počty výsledků podle jednotlivých oborů, granty, projekty, patenty, s počty studentů/absolventů aj. 3) Posouzení vybraných výsledků tvůrčí činnosti prostřednictvím peer review. 4) Návštěva na místě (za účelem případného vyjasnění či doplnění některých údajů). *========================================================================================= * Organizace hodnocení *========================================================================================= Základními organizačními jednotkami, které budou hodnocení provádět, jsou: (1) Rada hodnoc činnosti; (2) oborové hodnotící panely; a (3) posuzovatelé. Jejich členy jsou ve všech pří zahraniční odborníci. (1) Rada hodnocení tvůrčí činnosti Je nejvyšší organizační jednotkou procesu hodnocení. V počáteční fázi hodnocení je zodpově odborných parametrů. Tyto odborné parametry určují zejména rozsah a distribuci hodnocení p peer review. Aktuálně je Opatřením rektora č. 61/2018 stanoveno, že maximální počet výsled za celu univerzitu dohromady posouzeny prostřednictvím peer review, je 2500. Rada určí hod parametrů, na jejichž základě bude tento celkový počet rozdělen mezi jednotlivé obory a so stanoví výčet a náležitosti využití referenčních pracovišť při hodnocení a další parametry Vedle toho je Rada zodpovědná za dohled nad průběhem hodnocení, dodržování jeho pravidel a rozhodování sporných záležitostí a především posouzení odborné úrovně jednotlivých součást součinnosti s předsedy oborových panelů a s využitím případných návštěvy na místě). Na zák oborových panelů vypracovává závěrečnou hodnotící zprávu, kterou postupuje rektorovi. (2) Oborové hodnotící panely Pro každou z vědních oblastí rozvíjených na UK je ustaven jeden oborový panel. Ty jsou cel (a) humanitní – HUM; (b) společenskovědní – SOC; (c) přírodovědecký – SCI; a (d) medicínsk MED. Hlavní zodpovědností oborových panelů je zajištění průběhu a příprava výstupu peer re nominované do peer review součástmi UK tedy panely přidělují jednotlivým posuzovatelům. Na dodaných recenzních posudků a dalších dat (viz výše) provádějí panely posouzení kvality je pěstovaných na Univerzitě Karlově (bod 1 výstupu hodnocení výše). Za tímto účelem též vyko na místě jednotlivých součástí, je-li to kvůli posouzení třeba. Výstupy hodnocení postupuj Členy panelů jsou primárně zahraniční odborníci, kteří budou jmenováni rektorem na návrh R tvůrčí činnosti, která navrhované vybírá (mj.) ze seznamu nominací předložených jednotlivý Ustavení oborových panelů proběhne v období od 11. 4. do 26. 6. 2019. Proces peer-review, který budou panely koordinovat, bude probíhat v období od 25. 7. 2019 (Předpokládá se, že panely budou shánět posuzovatele ještě před tímto obdobím, nejpozději od kteréhožto data by měly být již v úplnosti ustaveny.) Od 16. 1. do 13. 5. 2020 budou panely vykonávat návštěvy na místě a vypracovávat zprávu o oblastí a oborů. Počítá se s tím, že každý panel bude mít 16-20 členů. Činnost panelů bude probíhat z větší prostřednictvím elektronického systému. Patrně celkem dvakrát až třikrát se jednotlivé pan Praze. Za práci člena panelu bude vyplácena odměna 500 Eur/den v rozsahu 5-15 dní. Cestovn rovněž hrazeny. Člen panelu bude mít uzavřenou smlouvu s UK. (3) Posuzovatelé Zahraniční odborníci vybraní jako posuzovatelé budou mít za úkol vypracování odborných pos vědecké výsledky. Každý posuzovatel bude hodnotit nejvýše 10-20 prací podle jejich rozsahu vyjádření rektorátu bude každý posuzovatel odměněn vy výši 10 - 100 Eur za jeden posudek ( rozsahu posuzované publikace). Náplň činnosti posuzovatele se tedy nijak zvlášť neliší od odborného recenzenta v rámci vědeckého časopisu/nakladatelství, kterou většina akademiků b Pochopitelně s tím rozdílem, že zde nebude úlohou recenzenta (ne)doporučit text k vydání ( navrhnout úpravy a změny), nýbrž text zhodnotit co do jeho originality, významu, odborné s Každý posuzovatel bude mít k dispozici pouze ty práce, které sám hodnotí, a vůči autorům p výsledků nesmí být ve střetu zájmů. Činnost posuzovatelů bude probíhat v období od 25. 7. 2019 do 16. 1. 2020. *========================================================================================= * Harmonogram *========================================================================================= 1. 3. 2019 – 16. 1. 2020. Příprava vlastní hodnotící zprávy. 1. 3. – 26. 6. 2019. Zařazení osob do oborů. 11. 4. – 26. 6. 2019. Výběr výsledků do peer review a návrh posuzovatelů. 26. 6. – 25. 7. 2019. Kontrola dat. 25. 7. 2019 – 16. 1. 2020. Probíhá peer review a bibliometrie. 16. 1. – 13. 5. 2020. (Případná) návštěva na místě ze strany panelu: posouzení oborů a obl 13. 5. – 17. 6. 2020. Vyjádření součástí ke zprávě panelu. 17. 6. – 16. 10. 2020. (Případná) návštěva na místě ze strany Rady: posouzení fakulty. 16. 10. – 14. 11. 2020. Vyjádření součástí ke zprávě Rady. 22. 12. 2020. Rada předává závěrečnou zprávu rektorovi.